Hola a nazdar!

Já, Betyna, produkt osmdesátek a moravské výchovy, kde se city neřeší němým pohledem, ale pořádným výlevem u štamprle. Moje DNA je poskládaná z babiččiných tvarohových knedlíků, tatínkovy domácí slivovice a mamčiných rad typu “Hlavně neudělej jakysi průser.” Tatovi kamarádi mu často říkali: Ta tvoje dcera je celá ty. Nevypije, ani kdybys ju zabil. Tak se to u nás říkalo, když vás nemuseli ke štamprli dlouho přemlouvat. A díky tréninku jsem v dobách největší slávy přepila kdejakého chlapa. Dnes je ze mě zodpovědná máma téměř tříletého syna a večery trávím spíš u televize nebo drbáním s kamarádkami přes whatsup. Ale i tak se ve mně jednou za půl roku probudí tahle touha po absolutním resetu proložená tancem na baru a zakončená zvracením v lepším případě do záchodu.  

Miluji cestování, turistiku, hory, tanec, své úžasné přátele, kteří stojí při mě za každých okolností a svého skvělého syna. A ještě jsem aktuálně zamilovaná do Josého. 

José, ztělesnění všeho, co kdy průvodci napsali o španělských mužích. Nedochvilnost má v genech stejně jako lásku k červenému vínu a schopnost proměnit každý oběd v dvouhodinovou přednášku o směsi chutí a vůní dostatečně zalitý vínem. Jeho andaluské kořeny se nezapřou a kde příjde je okamžitě středem pozornosti. Nejen svým jižanským vzhledem, ale také elegancí, úsměvem a energií, kterou zaplní místnost. Člověk by tak na první pohled vůbec neřekl, že doma je vzorným tátou a živí se jako IT programátor, který je nejraději zavřený v pracovně mezi svými počítači ve svém vlastním virtuálním světě. 

O tomhle by měl můj blog být – o dvou protipólech, které se přitahují a denně čelí výzvám vztahu na dálku, jazykové bariéře a rozdílům mezi mužem a ženou. Ale také o přátelství, cestování a úvahách nad životem. Poznáte se v některém z budoucích příběhů?“